akonttax

Aktuality

Minimální zálohy pojistného u OSVČ v roce 2018

Pro rok 2018 se zvyšují zálohy u ZP na částku 2.024 Kč (rok 2017-1.906 Kč), u SP na částku 2.189 Kč (rok 2017-2.061Kč) při hlavní činnosti. Vedlejší činnost na částku 876 Kč (rok 2017-825 Kč). Minimální záloha nemocenského pojištění je stejná 115 Kč.
rozhodný příjem pro vedlejší činnost SP pro rok 2018-71.950 Kč.

Nejčastější dotazy

Jak počítat cestovní náhrady u podnikatelů

S účinností od 1. 1. 2017 je již vydána nová vyhláška MPSV. V ní vyhlášené průměrné ceny PHM, platné i pro podnikatele fyzické osoby činí:

29,50 Kč u benzinu automobilového 95 oktanů,
32,50 Kč u benzinu automobilového 98 oktanů,
28,60 Kč u motorové nafty.
Sazba základní náhrady platná od začátku roku rok 2017 je 3,90 Kč. Připomínáme však, že jak průměrné ceny tak, i sazba základní náhrady se mohou v průběhu roku 2017 změnit.

S účinností od 1. 1. 2018 je již vydána nová vyhláška MPSV, a to pod č. 463/2015 Sb.. V ní jsou vyhlášené průměrné ceny PHM, platné i pro podnikatele fyzické osoby činí:

30,50 Kč u benzinu automobilového 95 oktanů,
32,80 Kč u benzinu automobilového 98 oktanů,
29,80 Kč u motorové nafty.
Sazba základní náhrady platná od začátku roku rok 2018 je 4,00 Kč. Připomínáme však, že jak průměrné ceny tak, i sazba základní náhrady se mohou v průběhu roku 2018 změnit.

Jak zjistím průměrnou spotřebu z TP?

Při výpočtu náhrady jízdních výdajů se zjistí průměrná spotřeba z techniského průkazu takto

Rychlý kontakt:

+420 608 323 313
akonttax@akonttax.cz

Odložena elektronická komunikace s OSSZ

ČSSZ informuje: povinná elektronická komunikace v roce 2014
Praha 4. 12. 2013

Povinnost komunikovat ve stanovených případech s Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) výhradně elektronicky ukládá zaměstnavatelům, stejně jako lékařům a OSVČ, zákon č. 470/2011 Sb. Těm zaměstnavatelům, kteří se nestihli dostatečně připravit na elektronické předávání tiskopisů od 1. 1. 2014, ČSSZ ještě v příštím roce umožní splnit tuto povinnost i prostřednictvím tiskopisu v klasické papírové podobě. Po projednání závěrů monitorovací zprávy k zavedení elektronické komunikace s ministrem práce a sociálních věcí Františkem Koníčkem rozhodl ústřední ředitel ČSSZ Vilém Kahoun o udělení roční výjimky vztahující se na všechny tiskopisy podávané ze zákona zaměstnavateli. Dříve udělené výjimky pro lékaře a osoby samostatně výdělečně činné samozřejmě zůstávají v platnosti.

„Ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení mě v uplynulých dnech seznámil s výsledky zprávy mapující připravenost zaměstnavatelů komunikovat s úřadem pouze elektronicky. Ve zprávě se hovoří o tom, že především skupina zaměstnavatelů s malým počtem zaměstnanců není prozatím připravena na povinné zavedení elektronické komunikace s Českou správou sociálního zabezpečení, konstatuje ministr práce a sociálních věcí František Koníček a ústřední ředitel ČSSZ Vilém Kahoun jej doplňuje: „Řada z nich je současně v postavení osob samostatně výdělečně činných nebo lékařů, kterým již výjimka udělena byla, proto jsem roční odklad připustil.“

„Je třeba chápat, že udělení výjimky je výrazem porozumění k početné skupině zaměstnavatelů, která by jen s velkými obtížemi plnila zákonné povinnosti v oblasti sociálního zabezpečení. V žádném případě mé rozhodnutí neznamená, že Česká správa sociálního zabezpečení ustupuje od elektronické komunikace a výjimky bude udělovat donekonečna,“ zdůrazňuje ústřední ředitel ČSSZ Vilém Kahoun a dodává: „Celý rok a zejména uplynulé dva měsíce pracovníci okresních správ sociálního zabezpečení elektronickou komunikaci intenzivně v terénu prosazovali a vysvětlovali. Získali přitom poznatky o aktuální situaci, které jsem zohlednil ve svém rozhodnutí. To, že Česká správa sociálního zabezpečení je klientsky orientovanou organizací, není jen prázdné heslo, existuje-li legislativní rámec pro racionálnější přístup, který garantuje podmínky k plnění zákonných povinností, pak považuji za správné jej aplikovat.“

Úkolem ČSSZ je zavést povinnou elektronickou komunikaci. To rovněž znamená, že ČSSZ bude nadále monitorovat vývoj spojený s elektronickým podáním zákonem stanovených formulářů a průběžně vyhodnocovat přechodné období, zda jej povinné subjekty využívají efektivně k přechodu na elektronickou komunikaci. Ústřední ředitel ČSSZ současně uložil zpracovat podklad pro úpravu stávající legislativy, aby jej předložil Ministerstvu práce a sociálních věcí.

Z monitorovací zprávy v zásadě vyplývá, že jsou patrné velké rozdíly mezi malými zaměstnavateli (do 10 zaměstnanců) a velkými zaměstnavateli. Malí zaměstnavatelé ČSSZ zpravidla zasílají své dokumenty v listinné podobě, velcí zaměstnavatelé v naprosté většině případů využívají elektronickou komunikaci. Malí zaměstnavatelé s celkovým počtem cca 650 tisíc zaměstnanců tvoří v evidenci ČSSZ zhruba 80 %. Na druhé straně 9 % velkých zaměstnavatelů s více než 25 zaměstnanci zaměstnává přes 3 miliony lidí.

Technicky je ČSSZ na elektronickou komunikaci již několik let připravena. Jako první ze státních institucí umožnila tzv. e – Podání formulářů. Systém pro elektronickou komunikaci funguje od roku 2005 a elektronicky se přijímají miliony formulářů. V uplynulých letech se ČSSZ podařilo dojednat s vývojáři programů pro účetnictví a správu mezd, aby součástí těchto aplikací byly i moduly umožňující přímé odesílání nejčastějších povinných formulářů do systému ČSSZ ke zpracování. Obdobná jednání proběhla i s výrobci software pro lékaře a zdravotnická zařízení.